| Tomáš Garrigue Masaryk |
 |
1918–1935 |
Sjednotil Československý stát. Byl to první Československý prezident. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. |
| Edvard Beneš |
 |
1935–1938 |
Za první světové války zorganizoval tajnou protirakouskou organizaci Maffie. Společně s Masarykem a M. R. Štefánikem založil v Paříži roku 1916 Československou národní radu a stal se jejím generálním tajemníkem. Z ní se později stala první československá vláda. Po abdikaci T. G. Masaryka a po obtížných parlamentních jednáních byl Beneš zvolen 18. prosince 1935 druhým prezidentem Československé republiky. |
| Emil Hácha |
 |
1938–1939 |
Stál v čele země bez již odebraných Sudet. V podroušeném stavu pod tlakem podepsal žádost státu o německou ochranu. Během let 1925–1938 působil jako předseda Nejvyššího správního soudu. V listopadu 1938 byl zvolen prezidentem pomnichovské Česko-Slovenské republiky. Po obsazení zbytku Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem dne 15. března 1939 a vytvoření protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939) setrval ve funkci jako protektorátní státní prezident. |
| Edvard Beneš |
|
1945–1948 |
Pod tlakem komunistů přijal demise většiny členů vlády a na uvolněná místa jmenoval kandidáty doporučené premiérem Klementem Gottwaldem. V dubnu 2004 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR opakovaně přes předchozí veto Senátu zákon o zásluhách Edvarda Beneše tvořený větou „Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Prezident Václav Klaus tento zákon nevetoval, ale také nepodepsal, což vyvolalo spory, má-li na takové jednání dle ústavy právo. |
| Klement Gottwald |
 |
1948–1953 |
Gottwaldovu éru symbolizují vykonstruované politické procesy se „zrádci“ či jinými obviňovanými nepřáteli socialismu ve straně i mimo ni. Stal se prvním prezidentem, který v úřadu zemřel. Klement Gottwald (23. listopadu 1896,[1] Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik. Od roku 1929 byl poslancem Národního shromáždění, po druhé světové válce vykonával nejdříve funkci premiéra ve své první a druhé vládě. |
| Antonín Zápotocký |
 |
1953–1957 |
Během jeho prezidentství proběhla měnová reforma, která značně znehodnotila veškeré peníze a připravila občany o své úspory. Poté dva dny před reformou ji popřel. Byl to československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal pátým československým prezidentem, druhým komunistickým po Klementu Gottwaldovi. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. |
| Antonín Novotný |
 |
1957–1968 |
Byl to nejvýše postavený člen komunistické strany. V roce 1960 podepsal amnestii, která znamenala propuštění některých vězňů z politických procesů z 50. let. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany– 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako československý prezident, v pořadí třetí komunistický. |
| Ludvík Svoboda |
 |
1968–1975 |
Přenesl své pravomoci na vládu, rezignaci ale odmítal. Kvůli jeho zdravotnímu stavu byl ústavní zákon o československé federaci doplněn. Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín– 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa. |
| Gustáv Husák |
 |
1975–1989 |
Prvním prezidentem ze Slovenska. Účastnil se Slovenského národního povstání. Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
V roce 2019 se umístil na sedmém místě ankety Najväčší Slovák. |
| Václav Havel |
 |
1989–1992 |
Poslední prezident Československa. Sedm měsíců nebyl zvolený žádný prezident. Během pražského jara se Václav Havel stal jednou z důležitých postav liberálního, nekomunistického křídla podporovatelů reforem. Upozornil na sebe již v předvečer pražského jara, když v červnu 1967 na IV. sjezdu československých spisovatelů pronesl kritický projev odsuzující dobové cenzurní praktiky, po kterém byl na příkaz Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) spolu s Ivanem Klímou, Pavlem Kohoutem a Ludvíkem Vaculíkem vyškrtnut z kandidátky vedení Svazu československých spisovatelů. |
| Václav Havel |
|
1993–2003 |
Byl zvolen Poslaneckou sněmovnou. Během Havlova českého prezidentství se země přibližovala členství v Evropské unii a v roce 1999 vstoupila do NATO. Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003). |
| Václav Klaus |
 |
2003–2013 |
Podepsal smlouvu o českém vstupu do Evropské unie. Než podepsal Lisabonskou smlouvu, nechal Ústavní soud přezkoumat její slučitelnost s českými právními normami. Václav Klaus (* 19. června 1941 Praha) je český ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany a mezi roky 1991–2002 její první předseda. V letech 1992–1998 působil jako předseda vlády svého prvního a druhého kabinetu. Poté se na čtyřleté období stal předsedou dolní komory parlamentu a v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta České republiky. |
| Miloš Zeman |
 |
2013-2023 |
Prvním českým prezidentem zvoleným v přímé volbě občany ČR. Vládl 10 let. Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom a prognostik, v období 1996–1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 1998–2002 předseda vlády České republiky a mezi roky 2013 a 2023 třetí prezident České republiky. V srpnu 1989 publikoval v Technickém magazínu kritický článek vůči komunistickému režimu. Během sametové revoluce se zapojil do činnosti Občanského fóra a stal se jedním z řečníků na Letenské pláni. |
| Petr Pavel |
 |
2023-? |
Před zvoleni prezidenta ČR byl armadní generál. Součastný prezident Česka. Petr Pavel (* 1. listopadu 1961 Planá) je český politik a armádní generál ve výslužbě, od března 2023 čtvrtý prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO; stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. |